Lék, který mrzačil děti

Jedno naše známé přísloví nám sděluje, že i mistr tesař se někdy utne. Tudíž bychom měli s jistou benevolencí přecházet a odpouštět chyby těch druhých. Někdy je to těžké. Jsou vědní obory, ve kterých by k chybám docházet v žádném případě nemělo, protože následky jsou často fatální.

o   Takovým oborem je bezesporu zdravotnictví.
Jestliže historik přijde na to, že se lidstvo v některé otázce mýlilo a je potřeba například časový údaj posunout o sto let zpět, zřejmě se nic zásadního nestane. Pokud se zmýlí lékař a podá vám jiný medikament, může to způsobit nevratný problém.
o   V polovině dvacátého století se stalo něco neuvěřitelného.
§  Bylo dvanáct let po válce a Evropa se stále ještě vzpamatovávala z jejích následků.
§  Proto obyvatelé Německa přivítali nový lék, který měl být přímo zázrakem.
Jednalo se o sedativum, které nebylo návykové a bylo naprosto nezávadné.
o   Díky němu
§  přicházela úleva od bolesti
§  mizely problémy s usínáním
§  se lépe snášelo nachlazení.

Omyl, který se neměl stát

Poté, co skončilo testování, začal se lék dostávat do oběhu. Byl dokonce natolik neškodný, že ho mohly brát i těhotné žerny. A tady nastal kámen úrazu. Ženy ho dostávaly doslova v masovém měřítku. Dokázal totiž i zmírňovat ranní nevolnosti. Jenže rok poté, co se zázrak jménem Contergan začal těhotným ženám předepisovat, stala se podivná věc. V Německu se začaly rodit děti s různými postiženími. Zejména se týkaly deformací končetin.
o   Následky byly strašlivé.
§  Jen v Německu se narodilo sedm tisíc vážně tělesně hendikepovaných dětí.
§  Některé měly končetiny deformované, některé je neměly vůbec.
Je pravda, že každý člověk má právo na omyl, ale tady za to zaplatilo příliš mnoho lidí. Je celkem paradoxní, že se to stalo právě v Německu, kde se ještě pár let před tím snažila předchozí vláda stav podobně postižených eliminovat na minimum.